Česko je připraveno na různé počty uprchlíků z Ukrajiny, sdělil Fiala

Nahrávám video
Vyjádření premiéra Petra Fialy po jednání Bezpečnostní rady státu
Zdroj: ČT24

Česko je připraveno na různé počty uprchlíků, kteří by v případě eskalace konfliktu mohli přijít z Ukrajiny, řekl po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že doufá, že k situaci nedojde a napětí se podaří uklidnit. Ministerstvo vnitra se chce v případě vyhrocení situace mezi Ukrajinou a Ruskem zaměřit hlavně na humanitární pomoc na místě. Pokud by Slovensko požádalo o pomoc, pošle vnitro na hranici mezi Slovenskem a Ukrajinou kontingent českých policistů, aby pomáhali podobně jako v Makedonii nebo Maďarsku.

Po jednání BRS se podle Fialy potvrdilo, že Česko je připravené na všechny varianty a scénáře, které by mohly v souvislosti s napětím na ukrajinsko-ruské hranici nastat. „Věříme, že budou probíhat dál diplomatická jednání a že situace bude nakonec vyřešena mírovou cestou,“ doplnil ministerský předseda.

Fiala připomněl, že česká vláda se na konci ledna rozhodla darovat Ukrajině 4006 kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů v hodnotě 36,6 milionu korun. „V tuto chvíli žádný další takový konkrétní krok není plánován, ale jsme připraveni reagovat na případné požadavky ukrajinské strany,“ uvedl premiér.

Česko podle Fialy musí být připraveno na to, že by se mohl konflikt vyhrotit a že by mohl následovat příchod uprchlíků z Ukrajiny. „My jsme připraveni na nejrůznější počty migrantů, kteří by mohli případně přijít z Ukrajiny,“ řekl. BRS se zabývala bezpečnostními, humanitárními či zdravotními otázkami spojenými s migrační vlnou. Příslušné orgány a resorty jsou připraveny si případně se situací poradit, dodal premiér.

Kontingent českých policistů by mohl jet na hranice

Již dříve v pondělí ministerstvo vnitra uvedlo, že může potenciálně poslat policejní kontingent na slovensko-ukrajinskou hranici. „Stále doufáme v úspěch diplomatických jednání, zároveň se ale společně v rámci Evropské unie a spojenci v NATO připravujeme na nejhorší možný scénář,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška. Podle něj má vnitro plány pro případ krize již od roku 2014, které v současné době podrobuje revizi.

Český kontingent pomáhá v současnosti na maďarsko–⁠srbské hranici. Čtyřicítka policistů slouží ve společných hlídkách s Maďary. Na podzim loňského roku pomohla předchozí jednotka během dvou měsíců zadržet přes šest tisíc migrantů, kteří přicestovali nelegálně. Česko se podílí také na ochraně hranic v Severní Makedonii.

Možnosti, jak pomoci Ukrajině, v pondělí řešil také krizový štáb české diplomacie, kterého se zúčastnili zástupci vnitra, obrany a služeb. Vnitro na zasedání krizového štábu informovalo o připravenosti na případný větší nápor uprchlíků z Ukrajiny, respektive na návrat českých občanů ze země.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kromě vnitra o humanitární pomoci Ukrajině jednal také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Tohle jsou nějaké formy, které už jsou vyjednány, o další formu Česká republika zatím požádána nebyla. Pokud by se tak stalo, budeme to samozřejmě řešit,“ řekla.

Podle ministryně si všichni přejí, aby se konflikt vyřešil diplomatickou cestou. Poukázala ale na stále stoupající počet ruských vojáků v okolí Ukrajiny. O aktuální bezpečnostní situaci budou ministři obrany NATO jednat v úterý v Bruselu. „Tam se k tomu budeme vracet, a to nejen v souvislosti s Ukrajinou, ale i jinými zeměmi, které řeší své obavy z toho, co by se stalo, kdyby se konflikt na Ukrajině dostal do toho stavu, že by to byl neoprávněný vstup cizích vojsk na území suverénního státu,“ poznamenala.

České konzuláty mají dále fungovat

Podle náměstka ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martina Dvořáka (STAN) jsou české zastupitelské úřady v Kyjevě a ve Lvově připraveny nadále fungovat. Rodinní příslušníci pracovníků ambasády v Kyjevě už odcestovali, k opuštění Ukrajiny se rozhodly též čtyři konzulární referentky. Na velvyslanectví zůstane přes dvacet pracovníků, na generálním konzulátu ve Lvově, kde stavy redukovány nejsou, zhruba třicet, řekl Dvořák.

Podle Dvořáka se též zvýšil zájem Čechů na Ukrajině o registraci do systému Drozd, od neděle se přihlásilo padesát lidí. Celkem je v systému zhruba 130 osob. Systém využívají české zastupitelské úřady například k informování turistů o mimořádných událostech, jako jsou přírodní katastrofy či teroristické útoky.

Česká diplomacie o víkendu varovala před cestami na Ukrajinu, českým občanům, kteří již v zemi jsou, doporučuje, aby zvážili opuštění země. Pokud k tomu budou chtít využít letecké dopravy, měli by tak učinit bezodkladně vzhledem k možnému omezení či pozastavení služeb aerolinek.

Lidé, kteří se rozhodnou na Ukrajině zůstat, by měli podle doporučení Černínského paláce dbát maximální opatrnosti a pro případ nouze mít připravený plán evakuace. České aerolinie však provoz své letecké linky z Prahy do Kyjeva zatím nepřeruší.

Zprávu o možné středeční invazi Evropa dostala od USA

Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků. Vyvolalo obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině. Server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února.

Dvořák řekl Deníku N, že tuto informaci dostali všichni spojenci v Evropě od Spojených států. „Dostali jsme informaci tak jako všichni spojenci v Evropě, dostali jsme ji ze strany Spojených států. Ta zpráva byla překvapivá, protože mezitím se už naopak ukazovaly signály, že situace se může pomaličku uklidňovat. A do toho přišla zpráva z amerických služeb, že mají informaci o tom, že by útok mohl začít 16. února,“ sdělil serveru Dvořák.

Krize se vyostřila natolik, že USA vydaly pokyn k evakuaci části diplomatů z Kyjeva. Stavy na zastupitelských úřadech na Ukrajině snižuje i Rusko. Moskva ovšem popírá, že by měla v úmyslu Ukrajinu napadnout. V obavě z ruské invaze v pátek vyzvaly USA, Británie, Nizozemsko, Lotyšsko, Estonsko a Japonsko své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Později se k výzvě připojily i další země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPovinně odchytnout a vykastrovat toulavé kočky plánuje norma

Povinnost odchytávat a následně kastrovat toulavé kočky má obcím uložit nová norma. Ta má zároveň zpřísnit tresty za týrání zvířat, po případu utrápené kočky to chystají koaliční poslanci. Některá města a obce odchyt těchto zvířat a jejich sterilizace doposud prováděly dobrovolně, ale podle ministerstva zemědělství by měly být od začátku příštího roku pro radnice povinné. Oficiální počty toulavých koček v Česku neexistují, odhady hovoří o třiceti až šedesáti tisících. Plán, na který stát samosprávám zatím neplánuje finančně přispívat, se obcím nelíbí. Kromě samotných veterinárních zákroků budou obce platit i odchyty, které mají svá jasná pravidla, náklady se odhadují na stovky milionů korun.
před 6 hhodinami

Pacienti volají po volnější regulaci léčebného konopí

Národní protidrogový koordinátor Pavel Bém nechce, aby lidé chodili za užívání konopí do vězení. Označil jeho dekriminalizaci na semináři v Poslanecké sněmovně za svou absolutní prioritu. Od loňského dubna sice platí aspoň pro jeho léčebnou variantu volnější pravidla, předepisovat ho mohou i praktici, kteří o to požádají, přesto však některé pacientské organizace i zástupci lékařů požadují míň administrativy a jednodušší pravidla. Případné změny by měly vést k tomu, aby víc lidí mohlo legálně užívat léčebné konopí.
před 6 hhodinami

Potravinový ombudsman Fialka má chránit spotřebitele, zemědělce i výrobce

Novým potravinovým ombudsmanem bude Jindřich Fialka, dosavadní ředitel sekce potravinářství na ministerstvu zemědělství. Má zvýšit transparentnost v potravinovém řetězci a pomáhat chránit práva spotřebitelů, tuzemských zemědělců i výrobců potravin. Oznámil to ministr zemědělství Martin Šebestyán (za SPD). Agrární komora zřízení ombudsmana ocenila. Krok naopak kritizuje Asociace soukromého zemědělství.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Parky předloží analýzy toho, jak na ně dopadnou škrty, řekl Červený

Ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé) a vládní zmocněnec pro klimatickou politiku a Green Deal Filip Turek (za Motoristy) jednali se zástupci národních parků o financování. Červený označil jednání za plodné. Podle něj se dohodli na nastavení komunikačního rámce a na měsíčních schůzkách. Upozornil ale, že financování není ideální a rozpočet si vyžádá úspory. Parky mají předložit analýzu, jak na ně škrty dopadnou. Červený počítá i s personálními změnami, které se dotknou také ministerstva.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Povinné zavedení nových vzdělávacích plánů se odloží o rok, řekl Plaga

Povinné zavedení nových rámcových vzdělávacích programů (RVP) pro základní a mateřské školy se odloží o rok, měly by platit od roku 2027 a 2028, řekl na tiskové konferenci ministr školství Robert Plaga (za ANO). Odůvodnil to mimo jiné chybějící podporou pro školy. Chce docílit toho, aby byly pro všechny ve školách pochopitelné. Program schválil bývalý ministr školství Mikuláš Bek (STAN) koncem roku 2024.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Chystáme odpověď Komisi ohledně Babišova střetu zájmů, řekla ministryně

Česká ministryně pro místní rozvoj Zuzana Mrázová potvrdila, že její úřad dostal dopis Evropské komise ohledně střetu zájmů premiéra Andreje Babiše (oba ANO). Úřad nyní pracuje na odpovědi, ministryně však nechtěla předjímat, co v ní bude napsané. Podle jejího osobního názoru ale premiér Babiš splnil vše, co bylo potřeba. Podle Babiše samotného se věcí v Evropské unii zabývají v reakci na oznámení z Česka.
před 9 hhodinami

Vnitro stahuje dovolání ve sporu s SPD

Ministerstvo vnitra stahuje dovolání ve sporu s hnutím Svoboda a přímá demokracie (SPD) kvůli zařazení do zprávy o extremismu za druhé pololetí roku 2020. Podle ministra vnitra Lubomíra Metnara (ANO) bylo dovolání podáno bez jeho pověření a za jeho zády. Bývalý šéf resortu Vít Rakušan (STAN) by naopak dovolání považoval za přirozený krok.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Systém penzí skončil loni ve schodku 9,2 miliardy korun

Systém důchodového pojištění skončil loni ve schodku více než devět miliard korun. Deficit byl tak proti předchozímu roku zhruba pětinový. Výdaje na penze a správu rostly pomaleji než příjmy. Dosáhly téměř 722 miliard korun, meziročně to bylo o 5,5 miliardy korun víc. Vybraná suma na pojistném byla proti předloňsku vyšší zhruba o 47 miliard korun, činila 712,7 miliardy korun. Vyplývá to z údajů, které zveřejnilo ministerstvo financí.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami
Načítání...