Česko je připraveno na různé počty uprchlíků z Ukrajiny, sdělil Fiala

9 minut
Vyjádření premiéra Petra Fialy po jednání Bezpečnostní rady státu
Zdroj: ČT24

Česko je připraveno na různé počty uprchlíků, kteří by v případě eskalace konfliktu mohli přijít z Ukrajiny, řekl po jednání Bezpečnostní rady státu (BRS) premiér Petr Fiala (ODS). Dodal, že doufá, že k situaci nedojde a napětí se podaří uklidnit. Ministerstvo vnitra se chce v případě vyhrocení situace mezi Ukrajinou a Ruskem zaměřit hlavně na humanitární pomoc na místě. Pokud by Slovensko požádalo o pomoc, pošle vnitro na hranici mezi Slovenskem a Ukrajinou kontingent českých policistů, aby pomáhali podobně jako v Makedonii nebo Maďarsku.

Po jednání BRS se podle Fialy potvrdilo, že Česko je připravené na všechny varianty a scénáře, které by mohly v souvislosti s napětím na ukrajinsko-ruské hranici nastat. „Věříme, že budou probíhat dál diplomatická jednání a že situace bude nakonec vyřešena mírovou cestou,“ doplnil ministerský předseda.

Fiala připomněl, že česká vláda se na konci ledna rozhodla darovat Ukrajině 4006 kusů dělostřelecké munice ráže 152 milimetrů v hodnotě 36,6 milionu korun. „V tuto chvíli žádný další takový konkrétní krok není plánován, ale jsme připraveni reagovat na případné požadavky ukrajinské strany,“ uvedl premiér.

Česko podle Fialy musí být připraveno na to, že by se mohl konflikt vyhrotit a že by mohl následovat příchod uprchlíků z Ukrajiny. „My jsme připraveni na nejrůznější počty migrantů, kteří by mohli případně přijít z Ukrajiny,“ řekl. BRS se zabývala bezpečnostními, humanitárními či zdravotními otázkami spojenými s migrační vlnou. Příslušné orgány a resorty jsou připraveny si případně se situací poradit, dodal premiér.

Kontingent českých policistů by mohl jet na hranice

Již dříve v pondělí ministerstvo vnitra uvedlo, že může potenciálně poslat policejní kontingent na slovensko-ukrajinskou hranici. „Stále doufáme v úspěch diplomatických jednání, zároveň se ale společně v rámci Evropské unie a spojenci v NATO připravujeme na nejhorší možný scénář,“ uvedl mluvčí ministerstva Ondřej Krátoška. Podle něj má vnitro plány pro případ krize již od roku 2014, které v současné době podrobuje revizi.

Český kontingent pomáhá v současnosti na maďarsko–⁠srbské hranici. Čtyřicítka policistů slouží ve společných hlídkách s Maďary. Na podzim loňského roku pomohla předchozí jednotka během dvou měsíců zadržet přes šest tisíc migrantů, kteří přicestovali nelegálně. Česko se podílí také na ochraně hranic v Severní Makedonii.

Možnosti, jak pomoci Ukrajině, v pondělí řešil také krizový štáb české diplomacie, kterého se zúčastnili zástupci vnitra, obrany a služeb. Vnitro na zasedání krizového štábu informovalo o připravenosti na případný větší nápor uprchlíků z Ukrajiny, respektive na návrat českých občanů ze země.

Podle ministryně obrany Jany Černochové (ODS) kromě vnitra o humanitární pomoci Ukrajině jednal také ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti). „Tohle jsou nějaké formy, které už jsou vyjednány, o další formu Česká republika zatím požádána nebyla. Pokud by se tak stalo, budeme to samozřejmě řešit,“ řekla.

Podle ministryně si všichni přejí, aby se konflikt vyřešil diplomatickou cestou. Poukázala ale na stále stoupající počet ruských vojáků v okolí Ukrajiny. O aktuální bezpečnostní situaci budou ministři obrany NATO jednat v úterý v Bruselu. „Tam se k tomu budeme vracet, a to nejen v souvislosti s Ukrajinou, ale i jinými zeměmi, které řeší své obavy z toho, co by se stalo, kdyby se konflikt na Ukrajině dostal do toho stavu, že by to byl neoprávněný vstup cizích vojsk na území suverénního státu,“ poznamenala.

České konzuláty mají dále fungovat

Podle náměstka ministra zahraničí a vedoucí pracovní skupiny k situaci ve východní Evropě Martina Dvořáka (STAN) jsou české zastupitelské úřady v Kyjevě a ve Lvově připraveny nadále fungovat. Rodinní příslušníci pracovníků ambasády v Kyjevě už odcestovali, k opuštění Ukrajiny se rozhodly též čtyři konzulární referentky. Na velvyslanectví zůstane přes dvacet pracovníků, na generálním konzulátu ve Lvově, kde stavy redukovány nejsou, zhruba třicet, řekl Dvořák.

Podle Dvořáka se též zvýšil zájem Čechů na Ukrajině o registraci do systému Drozd, od neděle se přihlásilo padesát lidí. Celkem je v systému zhruba 130 osob. Systém využívají české zastupitelské úřady například k informování turistů o mimořádných událostech, jako jsou přírodní katastrofy či teroristické útoky.

Česká diplomacie o víkendu varovala před cestami na Ukrajinu, českým občanům, kteří již v zemi jsou, doporučuje, aby zvážili opuštění země. Pokud k tomu budou chtít využít letecké dopravy, měli by tak učinit bezodkladně vzhledem k možnému omezení či pozastavení služeb aerolinek.

Lidé, kteří se rozhodnou na Ukrajině zůstat, by měli podle doporučení Černínského paláce dbát maximální opatrnosti a pro případ nouze mít připravený plán evakuace. České aerolinie však provoz své letecké linky z Prahy do Kyjeva zatím nepřeruší.

Zprávu o možné středeční invazi Evropa dostala od USA

Rusko v posledních měsících shromáždilo u ukrajinských hranic desítky tisíc vojáků. Vyvolalo obavy Kyjeva i Západu, že se připravuje na vojenskou ofenzivu proti Ukrajině. Server Politico s odvoláním na tři oficiální zdroje z Washingtonu a Evropy napsal, že by ruská invaze mohla začít ve středu 16. února.

Dvořák řekl Deníku N, že tuto informaci dostali všichni spojenci v Evropě od Spojených států. „Dostali jsme informaci tak jako všichni spojenci v Evropě, dostali jsme ji ze strany Spojených států. Ta zpráva byla překvapivá, protože mezitím se už naopak ukazovaly signály, že situace se může pomaličku uklidňovat. A do toho přišla zpráva z amerických služeb, že mají informaci o tom, že by útok mohl začít 16. února,“ sdělil serveru Dvořák.

Krize se vyostřila natolik, že USA vydaly pokyn k evakuaci části diplomatů z Kyjeva. Stavy na zastupitelských úřadech na Ukrajině snižuje i Rusko. Moskva ovšem popírá, že by měla v úmyslu Ukrajinu napadnout. V obavě z ruské invaze v pátek vyzvaly USA, Británie, Nizozemsko, Lotyšsko, Estonsko a Japonsko své občany, aby Ukrajinu neprodleně opustili. Později se k výzvě připojily i další země.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěV Senátu se přou kvůli financování nepedagogů

V Senátu se rozhořel spor o převod financování nepedagogických pracovníků ze státu na kraje a obce, proti kterému se s peticí postavily odbory a opozice. Pokus o změnu financování mezd nepedagogů je podle kritiků nedomyšlený a uspěchaný. Předseda školských odborů František Dobšík varoval před tím, že obce s nižšími daňovými příjmy nebudou schopné zajistit odpovídající podmínky pro provoz škol. Ministr školství Mikuláš Bek (STAN) namítal, že záměr byl schválen už za předchozí vlády Andreje Babiše (ANO) a nikdo proti němu dříve neprotestoval.
14:01Aktualizovánopřed 56 mminutami

Soud vyhověl odvolání psychiatra Cimického

Případem psychiatra Jana Cimického viněného ze znásilnění a vydírání se bude muset znovu zabývat obvodní soud. Odvolací senát v úterý vyhověl Cimického odvolání proti předchozímu verdiktu. Sedmasedmdesátiletý lékař a spisovatel obžalobu dlouhodobě odmítá, úterního jednání se nezúčastnil.
14:53Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Nové proměnné značky na D3 umožní jízdu až 150kilometrovou rychlostí

Proměnné dopravní značky, které umožní zvýšení rychlostního limitu na dálnici D3 mezi Táborem a Českými Budějovicemi na 150 kilometrů za hodinu, dodá státu za 54,4 milionu korun sdružení firem Mobility and Intelligence a Značky Morava. Výběrové řízení, které vypsalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD), vyhrálo s nejkratší nabídnutou dobou realizace v délce osmdesát dní, oznámil generální ředitel ŘSD Radek Mátl. Řidiči by poprvé mohli jezdit zvýšenou rychlostí během letních prázdnin.
před 1 hhodinou

Miliony za korunu. Exekutor měl dluhy ukončit, trikem ale pokračovaly

V byznysu s pohledávkami se točí miliardy. Ještě před lety platilo, že kvůli nejrůznějším poplatkům mnohdy drobné dluhy několikanásobně narostly. Novela zákona, která nařizovala exekuce, jež vznikly z menších dluhů a nebylo na nich nic splaceno, zastavit. V kanceláři exekutora Juraje Podkonického ale s pomocí jednoduchého triku tisíce těchto exekucí pokračovaly dál. Nejvyšší správní soud uznal Podkonického vinným. Případ popisují Reportéři ČT.
před 3 hhodinami

Soud zrušil rozhodnutí o konci šéfky SÚKL. Válek ji odvolal po auditu

Bývalá ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Kateřina Podrazilová uspěla s žalobou proti způsobu, jakým přišla o místo, informují iRozhlas a Radiožurnál. Městský soud v Praze zrušil rozhodnutí nejvyššího státního tajemníka, který dal razítko na ukončení jejího služebního poměru. Odvolána byla z funkce na konci roku 2023, kdy seznámila kolegy z vedení ústavu s výsledky auditu. Resort zdravotnictví se v reakci na článek webu iRozhlas ohradil proti tomu, že by byla Podrazilová odvolána kvůli výsledkům prověrky.
09:15Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Řeporyjský starosta Novotný musí Okamurovi zaplatit čtyřicet tisíc korun

Starosta pražských Řeporyjí Pavel Novotný z ODS musí předsedovi SPD Tomio Okamurovi zaplatit čtyřicet tisíc korun za to, že ho veřejně vulgárně urážel. Pravomocně o tom rozhodl Městský soud v Praze. Podle části rozsudku, která se už dříve stala pravomocnou, se někdejšímu místopředsedovi poslanecké sněmovny musí také omluvit.
11:46Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo šest chlupatých hrdinů

Ocenění v anketě Statečné psí srdce získalo za loňský rok šest psů, kteří pomohli najít pohřešované, působí v nemocnicích nebo asistují potřebným. Mezi oceněnými byl například policejní pes v důchodu, který působil na evropských hranicích v misích Frontex, nebo fena bloodhounda, která pomohla najít pohřešovanou seniorku. Cenu získal také zlatý retrívr, který pomáhá dívce s posttraumatickou stresovou poruchou.
před 5 hhodinami

Čechoslovačky chtěly bojovat i na Západě. Vlastní armáda o ně ale nestála

I ženy chtěly bojovat – ale nezáleželo to pouze na jejich odhodlání. Pokud se Čechoslovačky chtěly zapojit do zahraničního odboje na Západě, musely se kromě svého odhodlání vybavit i silou čelit mnohým překážkám. Navzdory prvotním plánům se totiž nesměly do války zapojit v československé armádě, ale pouze v britských jednotkách jako cizinky. Více než dvě stě žen ochotných pomáhat v boji s Hitlerem přitom plnilo důležité úkoly – sloužily mimo jiné jako elektrikářky, opravářky optických přístrojů, šifrantky i baličky padáků. Ani válečné hrdinství jim ale uznání nepřineslo.
před 6 hhodinami
Načítání...